7. den
Dnes ráno jsme se posedmé probudili na ostrově. Dnes ráno nám k tomu pěkně pršelo, a tak se nikdo nedivil, že nástup na ranní hygienu a snídani trval déle než obvykle. Nikdo se totiž nechtěl vyhrabat z teplého spacáčku do takového nečasu. Ale z kuchyně nás lákala vůně kakaa a perníku od našich vrchních trosečnických kuchařů, a tak jsme přecejen přidali do kroku. Nemohli jsme dopoledne nikam moc vyrazit – všude bylo mokro, rozbahněno a klouzavo po propršené noci. A tak jsme zůstali v táboře. Dostali jsme záhadnou šifru. Co se v ní psalo ví jen tací, kteří si na začátku tábora vzorně pročetli klíč k morseovce. Schválně – vygooglete si to, a něco málo si zkuste poluštit. Není to taková brnkačka, jak se zdá.
--/-.--/…/.-../../--/.//-/---//…-/.-/--../-././/!
Některým oddílům to šlo rychleji, některým méně. Ale ti, co zaváhali u morseovky, určitě na jedničku zvládli zkoušku z vázání uzlů, které jsou k přežití v takové divočině nutností. Ehm.. tímto pozdravujeme členy oddílu číslo jedna, kteří uměli všeho všudy uzly čtyři ze šesti, a zbytek si museli jakž takž vycucat z prstu i s názvy. Znáte je? Loďák, autíčka, dračí smyčku, zkracovačku..? To budete čubrnět, až vaše ratolesti s něčím takovým zaperlí i doma! Zahráli jsme si pár partiček pexesa, a mezitím nám stihlo uschnout od přívalového deště i antukové hřiště, takže zbylé oddíly fandily svým kamarádům u vybíjené. Akční fotky ze zápasu jsou samozřejmě k nahlédnutí v naší fotogalerii. Z tribun a fandění nás začaly lákat opékající se karbanátky. Takže jsme rychle dohráli a šup na oběd. Poledňáček byl o něco kratší. Ještě abychom to protahovali, když jsme se tak dlouho po ránu váleli na palandách. Chceme si totiž zachovat drahou schopnost logického myšlení, a to se nejlépe dělá u pravidelného procvičování. Takže jsme si vzali pevné boty, štávu do batohu, a vyrazili na velký okruh okolo tábora. Cestou jsme potkávali různá stanoviště s nejrozličnějšími logickými úkoly. Vymýšleli jsme tak taktiku, jak nejlépe přeskákat twisterovou dráhu, jak si nejlépe zapamatovat obrázky, a jak správně a pořádně vybalancovat míček na pálce. Nikdo se na okruhu neztratil, ani nezabloudil, a proto máme to sebevědomí si myslet, že se z nás opravdu stávají ostřílení survivoři. Takový okruh není žádná rychlá sranda, takže jsme se vrátili až na večeři. Byly obložené housky… a to znamená jediné. Diskotéku! Poslechli jsme si písničky, které jsou posledních pár let pouze táborovou hitparádou (pochopte, tyhle písničky zaslechnete, a pořádně si na ně zatrsáte jenom tady), chvíli se ploužili v pomalém rytmu, a vydýchali ten čerstvý vzduch, co nám přes noc přinesl přechod do tlakové výše. Zatančili si makarenu, udělali obří mašinku, a jak jsme byli uchození a vytancovaní – padli jsme celí unavení do chatkových postýlek. Nazítra by se nám mělo počasí poněkud umoudřit a stabilizovat, tak uvidíme, jak bude vypadat zítřejší den na ostrově.
Tak dobrou noc a papapa. Budeme se na vás těšit zase zítra!