6. den
A máme tu další den. Boj o přežití se stává velmi náročný, jelikož nás už třetí den sužuje drsné slunce pacifiku. Ale i s tím jsme se poprali statečně.
Ráno jsme si v moři ulovili dva statné tuňáky a naši kuchaři nám z nich vykouzlili skvělou pomazánku. Hned po tom, co jsme si naplnili bříška jsme se pustili do dalších úkolů, které nám pomohli k přežití a díky kterým jsme nasbírali další nové body do celotáborovky.
Stavěli jsme zařízení na filtraci mořské vody, chytali divočáka zpátky do ohrady nebo odpovídali na zapeklité hádanky místních domorodců.
Mezitím na nás už v táboře čekaly výpečky s knedlíky a špenátem, díky kterému nám narostly svaly na další úkoly a výzvy.
Po vydatném naplnění žaludků samozřejmě musí následovat zasloužený odpočinek, který jsme zakončili osvěžením těla i mysli v nedalekém lomu.
A už tu byly zase další výzvy. Na stěnách nově objevené jeskyně jsme našli prastaré malby. Nebylo ovšem vůbec jednoduché se k nim dostat, a proto jsme se v jeskyni mohli střídat pouze po jednom. Nakonec se nám ale společnými silami podařilo získat celý obraz výjevů a překreslenou kopii jsme si mohli odnést sebou do tábořiště. Po podrobném prozkoumání vyšlo najevo, že nejsme jediní, kdo na tomto ostrově ztroskotal a bojoval o přežití. Před námi tu očividně byl survivor Vláďa.
U tajemných obrazů ještě chvilku zůstaneme. Někteří z nás se museli popasovat s hledáním stejných motivů v maxi pexesu. Ostřílení táborníci už s touto zapeklitostí mají své zkušenosti a bylo jim to zajisté výhodou. Ostatní si při vybíjené potrénovali mušku a trefovali se míčem do soupeřů. Klidně bychom mohli říct že to byl míč ohnivý, jelikož trefy byly nekompromisní a koho zasáhl, musel z kola ven.
Zase další jídloooo. Málem bychom zapomněli na ledové osvěžení v podobě nanuků, které v kombinaci s čerstvě natrhanýma nektarinkami byly prostě výtečné. Abychom měli v bříšku jako v pokojíčku i večer, měli dostatek síly, nebo abychom si prostě jen tak pochutnali, dali jsme si k večeři rizoto. Co by to bylo za rizoto, kdyby nebylo se sýrem a okurkou. Ani na to naši šéfkuchaři nezapomněli a měli jsme to naservírované se vší parádou.
Co vám budeme povídat. Po tom všem jsme úplně utahaní. Ještě že už se blíží večer a my budeme moct nabrat síly na zítřek. Zbylou energii jsme už využili jen na vyzvednutí balíků, které byly opět nacpané k prasknutí vším možným i nemožný, přečtení dopisů a smytí prachu pustého ostrova
Na závěr nám už jen zbývá popřát dobrou noc, my jdeme sbírat sály a těšit se na nás můžete zase zítra.
P.S. sladkostí a cukru je v táboře víc než dost. Zvažte prosím odesílání balíčků svým ratolestem, někteří dostávají skoro každý den. Také zvažte odesílání sladkostí, které by se mohly v tomto počasí roztéct. Horkou čokoládu máme sice rádi, ale oříšková milka ro úplně být nemusí :D
Děkujeme!