5. den
Co je dneska vůbec za den? Středa? Cože? Už? No nic, není čas ztrácet čas…náš středeční příběh začneme namazaným chlebem s vajíčkovkou, čajem a nepatrným deštíkem. Krása. No ještě byste měli vidět ty „úsměvy“ a ďábelské účesy při ranních cestách do umýváren. To je taky krása.
Doufejme, že se nám v dalších dnech vyčasí a oteplí se nám aspoň na těch pětadvacet. Tohle hezky nehezké počasí dost nahrává do karet našim programátorům, kteří nás prohánějí od rána do večera. „Ano, bude se běhat. A ano, bude to na čas.“ Děkujeme, jdeme tančit tanec tropických teplot, ať je jim líto nás v tom vedru nechat běhat.
A pokračujeme v našem vyprávění dál. Ráno do tábora dorazila zpráva od Iron-mana. Děsně tajná a bystří už vědí… byla zašifrovaná. Jenomže, na nás si jen tak nepřijdou. Běhali jsme jako naše atletky v Tokiu a za dvacet minut jsme měli téměř polovinu hotovou. V polovině hře se zapojili do hry i někteří vedoucí. Cesta pro šifrovací klíč byla stížena bombardovací četou s pěnovými míčky- aneb hra spojená s tréninkem na oblíbenou vybíjenou. Hra okamžitě nabrala ty správný grády a poslední oddíl doluštil před obědem.
Další část našeho příběhu pokračuje bramboračkou a čínou s rejží. Pak jsme si odpočinuli o poledňáčku slupli broskev s jogurtem k svačině a hurá na další hru. Cože? Zase běhat?
Odpoledne jsme se vydali za kamenem reality. Z dopolední hry jsme zjistili, že je u Sběratele. Tak jsme museli rozpoznat mezi obchodníky Sběratele a u něj získat kámen reality. To však nebylo úplně zadarmo. Obchodníci nabízeli různé předměty jako např. Hulkovu gumovou kachničku či sýrovou nachosku. Nakonec se nám všem podařilo kámen reality získat. Jsme prostě šikovní, vyběhaní a natěšený na véčinu. Dneska jsme totiž večeřeli snad nejoblíbenější jídlo od našich kuchaříčků. Plovdivský kolínka! To jste měli vidět ty červený pusy od boloňský omáčky. Mňam.
Na konec našeho středečního příběhu rozdáme několik desítek balíků, pohledů a bonusový bodík 1. oddílu za každodenní nástupovou rychlohru. Teď už do sprch, vyčistíme zuby, hupsnem do pyžámek, do spacáků a jdem chrupkat. Dobrooou!