12.den
Ahojte rodičové,
včerejší promítání Zootropolis 2 mělo opravdu velký úspěch. Smích, napětí, spokojené obličeje a večerní kino pod táborovým nebem – přesně tak, jak to máme rádi. A protože nás čekal přesposlední den soutěží, bylo potřeba pořádně načerpat síly. Hlavas se proto dnes ráno slitoval a nechal nás trochu přispat. Po rozcvičce už jsme se ale pustili do dalšího dne naplno.
K snídani na nás čekala dlouho očekávaná nutelová pomazánka. A to vám povíme – ta zmizela skoro rychleji, než se stihla namazat na chleba. Některé ranní výrazy po ochutnání jasně říkaly, že takhle by mohlo začínat každé ráno.
Po snídani nám programoví oznámili závažnou zprávu: profesor Oak byl unesen! A kdo za tím stál? Samozřejmě nikdo jiný než Rakeťáci. V táboře ale nechali stopu, a tak začalo pátrání.
Nejdřív jsme museli stopu najít, potom ji odemknout a nakonec vyluštit několik hádanek, které nás měly navést na místo, kde profesora vězní. Byla to pořádná detektivní práce – hledání, přemýšlení, spolupráce a trochu toho napětí. Naštěstí se všem oddílům podařilo úkol splnit, profesora Oaka najít a zachránit. Pokémoní svět si mohl zase oddechnout.
K obědu jsme si dali táborovou čínu s rýží a potom jsme rychle zamířili na polední klid, protože odpoledne nás čekal velký okruh. A ten dal zabrat úplně všem.
Na jednotlivých stanovištích jsme naposledy ověřovali naše schopnosti pracovat s Pokémony všech typů. Úkoly byly různé a prověřily rychlost, šikovnost, týmovou spolupráci i vynalézavost. Jedním z úkolů bylo například postavit co nejvyšší věž – jenže materiálem mohlo být pouze to, co jsme našli v lese.
A nebyli by to naši táborníci, kdyby to nevzali opravdu poctivě. Zatímco někdo sbíral klacíky a větve, objevili se i tací, kteří našli rovnou vyvrácený strom a rozhodli se ho donést na místo stavby. Pár podpor, trocha týmové práce a šestý oddíl měl věž, kterou jsme nakonec mohli změřit až položenou na zemi – měřila neuvěřitelných 6,7 metru! To už není věž, to je skoro lesní mrakodrap.
K večeři jsme si pochutnali na francouzských bramborách a večer nás čekal nástup. A právě tam se stalo něco, o čem jsme si chvíli mysleli, že letos poprvé v historii tábora vůbec nepřijde. Rozdávaly se červené a žluté karty za úklid chatek a zlobení. Bylo to opravdu o kousek, ale nakonec se kartám nevyhneme ani letos. Tak snad příští rok se povede čistý štít!
Po nástupu se dohrála poslední vybíjená. A ne jen tak ledajaká – hrála se během zatmění slunce. Kdo může říct, že si zahrál vybiku právě při takové příležitosti? My ano! Atmosféra byla parádní a zápas měl díky tomu ještě větší kouzlo.
Po večerce už bylo jasně vidět, že zkušení táborníci dobře vědí, co může přijít. Z chatek vykukovaly hlavy, každou chvíli někdo „nutně potřeboval na záchod“ a celým táborem se neslo podezřelé očekávání. No, je vidět, že už to tady znají.
A měli pravdu. Chystal se bobřík odvahy.
Ne každý se chtěl zúčastnit – někteří dali přednost teplu spacáku a bezpečí chatky, což je úplně v pořádku. Ti, kteří se ale rozhodli vyrazit, se vydali na noční cestu, na jejímž konci podepsali svou přihlášku do Pokémoní ligy. A možná si cestou i trochu zakřičeli, když na ně ze tmy vykoukli schovaní vedoucí.
Byl to den plný pátrání, soutěžení, velkých výkonů, poslední vybiky i noční odvahy. A zítra nás čeká poslední soutěžní den – tak uvidíme, kdo se nakonec přiblíží titulu mistra Pokémonů nejvíc.
Tak zase zítra!
Zde si zkuste vyluštit kód k osvobození profesora (odpověď napíšeme zítra):
-
Vyděl číslo 20 jeho polovinou a připočítej 30. Jaký bude výsledek?
-
Jirkovi je 8 let. Honzík je o polovinu mladší než Jirka. Kolik let bude Honzíkovi, až Jirkovi bude 16 let?
-
Kolik měsíců v roce má 28 dní?
-
Maminka Kateřina má sedm dcer: Adélu, Beátu, Cecilii, Danielu, Evu, Floru a Glorii. Každá z dcer má jednoho bratra. Kolik celkem dětí má maminka Kateřina?
-
František si chce koupit kohouta a předpokládá, že bude snášet 3 vejce za den. Kolik vajec snese za dva týdny?