11. den
Charmandre, volím si tebe!
I tak by mohl vypadat náš dnešní pokémonový souboj, protože dnes nám šlo o to doplnit do naší sbírky poslední odznak. Ti znalejší z vás již možná tuší, o jaký element se dnes budeme snažit, ti méně znalí se to dozví v následujících řádcích. Ale začněme hezky od začátku. Nemusím už ani zmiňovat naši celotáborovou rutinu ve formě ranní rozcvičky, abychom naše těla připravili na výzvy dne jako ti nejlepší z nejlepších trenérů. A co nám ještě pomůže skvěle nastartovat den? Přece snídaně od našich skvělých kuchařů. Ti nám tentokrát připravili skvělou domácí salámovou pomazánku a rohlíky, které byly tak křupavé, že je jistě museli připravovat už od brzkého rána, aby mohly přijít z pece rovnou do našich bříšek.
A můžeme vyrazit do souboje. Už jsme vám slíbili prozrazení, o jaký element jsme bojovali jako poslední. Není to žádný jiný než --- / .... / -. / .. / ...- / -.-- // . / .-.. / . / -- / . / -. / -.
Postupně jsme luštili šifry, stejně jako vy teď, které nás dovedly k nasbírání všeho potřebného. Nakonec jsme všechny sesbírané ingredience (jedlá soda, barvivo, jar a ocet) smíchali dohromady a došlo k výbuchu. Výbuchu sopky, která nám vychrlila poslední odznak. Ale nebojte, vše bylo pod odborným a pečlivým dohledem našich programových vedoucích a nikomu se nic nestalo, jen ten ocet trochu smrděl.
Následovala soutěž, která nebyla tak úplně v plánu. Během oběda jsme se totiž rozhodli překonat rekord z minulého roku v počtu snězených plněných knedlíků se zelím. Přes 25 se však nikdo nedostal, i když někteří z nás byli velmi blízko.
Poté, co nám slehlo během poledního klidu, už následoval souboj mezi jednotlivými týmy. Pustili jsme se do toho s plnou vervou, protože šlo o dobývání území. Napříč týmy jsme tvořili aliance a snažili se probojovat skrze obránce až do samotného srdce arény, abychom tam umístili naši značku. Neobešlo se to bez pár odřenin, ale nešlo o nic vážného, co by náš zdravotník nezvládl hbitě ošetřit, a my mohli bojovat dál. Svá ubojovaná těla jsme pak zregenerovali opět ve zdejší živé vodě v lomu, a aby nám pocit osvěžení vydržel o něco déle, ke svačině jsme měli připravené nanuky, jogurt a sladké housky.
Každou volnou chvíli během dne jsme pak využili k celotáborovému klání ve vybíjené a pexesu.
K večeři pak následoval táborový evergreen v podobě plovnických kolínek, které jsme si pro velký úspěch dali tento rok již podruhé. Na závěr dne si pro nás vedoucí připravili promítání pod širým nebem s padajícími hvězdami. Co by to však bylo za promítání bez popcornu? Ani ten nechyběl.
A víc už se nám do dnešního dne nevešlo. Proto se, sice unavení, ale spokojení, ubíráme ke spánku, abychom se mohli s načerpanými silami vrhnout do posledních soutěží a ještě zabojovali o vítězství v celotáborovce.