13.den
Krásný večer všem koumákům, domácím detektivům i nezaujatým čtenářům!
Je to tak. Čtrnáct dní uteklo jako voda, a zítra nás už budete mít plnou náruč. A budete nás přeučovat na kultivované jezení kompletním příborem z talířů, a na spaní pod peřinou, nikoliv ve spacáku. (Pozn. red.: I některým vedoucím se špatně přeučuje. Po podrobném průzkumu jsme zjistili, že spousta vedoucích si doma dává hlavní chody v miskách s lžící.)
Poslední ráno detektivního boje jsme zahájili sýrovou pomazánkou s čerstvým rohlíčkem od pana pekaře. Potom zaběhlé ranní rutiny (to teda doufáme, že Vám/nám vydží až domů, v pídění chatek jsme nebyli vůbec špatní). Dneska bylo přece bodování rozhodující...vždyť jde o tričko!
Dopoledne nás čekala poslední soutěž. Dopadnutí toho padoucha Moriartyho. Včera nám obstojně utekl, a ještě se nám vysmál na bobříku. Celou dobu o nás moc dobře ví. Běžíme za ním - dostali jsme včera buzoly, a dneska z nás už byli orientační profíci. Mno, skoro. Ono když naměříte první azymut špatně, tak je docela vysoká pravděpodobnost, že nedoběhnete na správné místo. Doběhli jsme ale všichni, a to skoro až do centra Lisova. Tam na nás čekal vzdávající se Moriarty a pro veškeré oficiálnosti i Sherlock Holmes. Trvalo to dva týdny, a toho zlosyna, který stál za všemi případy, které jsme řešili, jsme dopadli. Snad ho čeká pár let v díře a na chvíli bude pokoj. Ale čekal nás od něj ještě jeden poslední výstřelek. Při posledním bodování ukradl bodovací tabulku hlavního vedoucího a pěkně s bodováním zamával. Nepořádníkům tam nasolil desítky, a perfekcionistům schválně nízké bodování. Samozřejmě se ze samé ješitnosti nezapomněl podepsat…
Následoval obídek v podobě pečených kuřat s bramborami. A taky poslední koupačka v Lomu. Je nutno říct, že letošní počasí bylo moc fajn. Až by se rosničky divily. Když jsme přišli do tábora, čekaly nás balónky a vyhlášení. Přišel Sherlock i s Watsonem a vyhlásili nejnaklizenější chatky - děvčata z Divočáka, největší sympaťáky z dětí - Káťu Kulovou a Fífu, a z vedoucích Irenku s Lukánosem. (Pozn. red.: hlavní vedoucí a programoví sklidili po jednom hlase.) Vyhlásil se i řád zlatého kolíčku pro nejdůležitější účastníky zájezdu. Tj.: hospodářka Julča, kuchtíci Pepíček s Esmičkou, zdravoťák Martin “princezna”, a hlavas Vaci. Všem velké díky, protože to je ten pilíř na kterém stojí celý chod tábora. A nejvíce Vás asi zajímá, jak dopadly oddíly… vezměme si lupu a kouknem na to.
6. místo - oddíl č. 6
5. místo- oddíl č. 3
4. místo- oddíl č. 2
3. místo- oddíl č. 5
2. místo- oddíl č. 1
1.místo- oddíl č. 4
Tak, a teď si vybavte melodii písně kapely The Queen “We are the champions” a zvuk bouchnutého dětského šáňa. Do toho salvy radosti, smíchu a slz dojetí. Celý čtrnáctidenní úspěch je potřeba oslavit řádnou diskotékou. I když je potřeba zmínit, že noví přátelé a kamarádství jsou důležitější než výhra táborových triček. Řádně jsme si zatrsali, možná se chvilku stydlivě ploužili, dali si diskotékovou housku k večeři, zazpívali si “když jde malý bobr spát” a tím ukončili tábor v největším stylu. Zítra nás čekejte zase na parkovišti autobusů u Obi. Moc se na Vás těšíme.
Děkujeme, že jste byli celou dobu s námi, že jste posílali dopisy a pohledy svým ratolátkům, že jste si do detailu prohlédli všechny naše fotky, a že máte pročtené všechna denní hlášeni skoro i pozpátku. Vzdáváme vám veškeré díky, a těšíme se na Vás zase za rok.
Loučí se s Vámi vaši programoví Sherlock a Watson, jinak známí jako Simon a Lůca.
Dobrou noc!