9. den
Dnešní ráno na ostrově nebylo nijak neobvyklé. Týden se nám přehoupnul do příjemně slunečného počasí, a tak už nemusíme zápasit s lijáky a pařáky. Vzbudili jsme se po náročném předchozím dni, naklusali do koupelen a frčeli jsme na snídani. Dnes nugetová pomazánka na rohlíku a litry kakaa. No, nemáme se skvěle? Poklidili ve svých chatrčích (i na ostrově by měl být pořádek), protože dny se krátí a všichni zdejší táborníci touží po výherním tričku lomíčkovské survivor kolekce. Hodnocení úklidu je letos přísnější než kdy dřív, takže musíme pořádně máknout.
Když jsme odnášeli košťata, proběhlo okolo nás divné zvíře. Určitě bylo dravé. Co když nám sní všechny pracně nastřádané zásoby? A co hůř – co když se pustí i do nás? Museli jsme to prověřit. Ale rychle. A tak jsme proběhli okolí Lomu a tábora, rozpoznávali a zapisovali si všelijaká zvířata v okolí. Zjistili jsme, že si naštěstí tak moc velký pozor dávat nemusíme. Jednalo se převážně o lovnou zvěř nebo neškodné brouky, co se snaží zachránit před sežráním. Všechno bylo v naprostém pořádku, tak byl i čas na partičku pexesa a turnaj v mezioddílové vybíjené. Ono to sice nezní, ale dalo nám to zabrat.
Byl čas oběda a tak jsme si pochutnali na masových koulích, těstovinách a rajské. Víme, že to zní už kolovrátkově – ale přežití na pustém ostrově není žádná brnkačka! Museli jsme vyfiltrovat vodu z moře, abychom měli co pít. A tak jsme se vydali na lov kapiček. Oblíbená, časem, táborem i zkušenostmi prověřená hra. Na šesti židlích sedí vedoucí se zavázanýma očima a pod nimi je kapička. Jakmile se vás někdo dotkne, vracíte se zpátky a vybíhá další. Prosté, ale soutěžně nepřekonatelné. Vytvoří rohlíky na každé posmutnělé tváři a fandění se dá srovnávat s nejšpičkovějšími fotbalovými zápasy.
Po takovém povzbuzování byl čas na nějaké to rozptýlení. Naši vedoucí spolutrosečníci hráli různě směšné a nesmyslné soutěže a my jsme na ně různě sázeli. Žádné strachy – nesnažíme se probouzet ve vašich drobečcích touhu po hazardu. A můžeme vás uklidnit, že vlohy k tomu jsou naprosto minimální, takže se jednalo doopravdy jen o nevinnou zábavu. Opičí dráha se nám pro vysokou únavu neuskutečnila. Tak nám nezbývalo nic, než si dát vynikající řízky od Pepy s Esmičkou, rozdat balíky, dopisy, oslavit narozeniny Adélky Hamrové a další fotograficky zdokumentované radosti a veselosti. Sice se prvotýdenní problém se stýskáním proměnil v zápal pro hru, ale věřte, že dopisy nám vždycky udělají neskutečnou radost.
Těšíme se na Vás, jako Vy na nás. Už se nám to krátí J
A budeme se na vás těšit zase zítra, papapa