2. den
A máme tu další táborový den. Dnes jsme měli k snídani rohlík s paštikou. Na to skvostné kakao ze včera vzpomínáme ještě dnes, ale uznejte sami, kombinaci paštiky s kakaem by nezvládl ani ten nejzdatnější trosečník v táboře. Zapili jsme ho raději teplým čajem a vrhli se na úklid chatek.
Někteří ze zkušených trosečníků mají úklid v malíčku. Na začátku tábora ti nejschopnější ukořistí svá košťata a střeží je ve svých chatkách. Z košťat se tedy stává cenné a nedostupné zboží, se kterým se draze obchoduje směnou za sladkosti. Chatky jsou pak vymetené jedna báseň, ale počkat… Hlavas se dívá i do těch poliček? Ano, je to tak. Je to dost drsný, ale i oblečení musí vyskládané v úhledných komíncích.
Jsme na táboře přežití. Je tedy jasné, že potřebujeme nějaké zásoby, abychom se vám vrátili ideálně živí a najezení. Dopoledne jsme se rozhodli ulovit několik pašíků. Aby byl lov úspěšný, museli jsme čuníka pětkrát zasáhnout. Až potom se svalilo k zemi a naposledy zakvíkalo. Čuníci byli dosti vykrmení a pohybovali se pouze ve svém chlívečku, takže na lov nebyl třeba speciální výcvik. Stačila trocha trpělivosti a dobrá muška.
Po zdárném lovu a doplnění zásob nám pořádně vyhládlo. Během lovu naši trosečníci z kuchyně vlastnoručně pochytali kuřata pobíhajících v okolí tábora, sklidili pár paprik, uvařili rejži a voilá máme tu kuře na paprice s frankfurtskou polévkou. Po obědě jsme si museli dát šlofíčka, abychom načerpali síly na další dobrodružství.
Odpoledne jsme se vydali na průzkum blízkého okolí. Omrknout, jestli kolem nás nesídlí třeba lidožravý kmen nebo velké plantáže sladkostí, které k přežití nutně potřebujeme. Po cestě jsme museli zdolat pár nástrah…třeba přehrát mistryni světa v mikádu, trefit se míčem na terč nebo shodit silonkou na hlavě pár obřích mentos obalů…detaily vynecháme, protože bychom tu byli dlouho.
Po výpravě jsme dali první zápas vybíjené (konečněěěěě!!!) i pexesa. K véče jsme si dali buchtičky se šodó, na večerním nástupu rozdali první dopisy a poslali první členy na ostrov vyhnanství…nebojte, určitě přežijou.
Pac a pusu, těšíme se zase zítra!