LDT CHEBÁCI

Den 6.

Co je dneska vůbec za den? Tyjo to už je pátek? No letí to...v děštivých dnech někteří kovbojové si sem tam vzpomněli a počítali dny  (někteří se snažili spočítat  i hodiny :D) do konce našich dní na divokém západě. Ale nebojte se, v těchto dnech na takový činnosti nemají vůbec čas. Mají plno práce a jsou rádi, že si dají dvacet o poledňáku.

Tak si to zase povyprávíme hezky od začátku. Vstali jsme. "Budíčeeeeeeek!!" to slyšíme každej den, to už jsme si zvykli.... ale dneska přišla podpásovka: "Rozcvičkaaaaaaaa!!!!" Cože?! To jsme opravdu nečekali. Dělají si srandu? To máme jít zase běhat? To je samý běhání tady- ráno běhání, dopoledne běhání, odpoledne běhání, večer...běhání, v noci se nám dokonce i o běhání zdá! Ale pořád nám to nestačí, někteří z nás běhají neustále (ikdyž to není na čas :D)- na oběd, na ranní hygineu, do schránky a tak různě.

Pak jsme posnídali šunkovou pomazánku s čajíkem a plní elánu (- určitě to bylo po tý supr rozcvičce) jsme se vrhli do dalšího westernového dobrodružství. Mezitím, co jsme si v klídku snídali se náš tábor proměnil ve westernové městečko a dorazili k nám obchodníci z divokého západu. Vyfasovali jsme vlastní zlato. Hra fungovala na principu- vsadíš jedno zlato- vyhrajěš-dostaneš dvě zlata-prohraješ- zlato získá obchodník. Jako s timhle táborem to jde docela z kopce.... ranní rozvička a teď ještě takový hazardový hry?! Nejvíc jsme oškubali obchodníka Radima a obchodnici Irenku (ta se dokonce musela zadlužit).Hráli jsme šťávopong (rozumějte beerpong, ale se šťávou), kostku neštěstí, hod na koš, prší a spoustu dalších her. Joo a obchodníka Kryštofa jsme trochu obelhali a místo zlata jsme mu podrstkávali kamení... ještě,že si dneska nevzal ty brejle :D No nic, pár obchodníků se nám podařilo opravdu kvalitně oškubat.

A teeeď? Výpečky???? Se špenátem- ať máme sílu a čtyři knedle k tomu. Dát si dvacet o poledňáku a...cožeeee? To snad neeee?! Půjde se velkej okruh?! Ale naši vedoucí jsou neskuteční a vymysleli časový plán, ve kterém se v tomhle horku stihneme ještě rychle vykoupat. Takže šup šup do plavek, hupsnout do vody a zase ven- ať se stihneme z toho velkýho okruhu vrátit do večeře. Cesta byla dlouhá, strastiplná a rozpálená od dnešního sluníčka...ale už jsme se smířili s tim, že to dneska bude prostě náročný. Po cestě jsme plnili úkoly podle některých disciplín z olympijských her. Když teda tenhle rok nebyla, kvalifikovali jsme se aspoň na ty naše. Sice plazení v těch klasických není, ale jsme zdatní kovbojové a nic nás v našem výcviku nezastaví!!

Nakonec dnešního dne si zatleskáme, že nikdo na velkém okruhu nezakufroval (jak je to u nás zvykem :D), proběhnout se na čištění zubů, běžet zpátky do spacáků a teď už si jenom počkat na ten běhací sen. Tak dobrou noc!