LDT CHEBÁCI

Zdaaar!

Dnes tu máme jedenáctý den, dny ubíhají tak rychle, že si nepamatuju co jsme měli k snídani, obědu a večeři. A k tomu, abych napsal tento text jsem si musel vyfotit jídelníček a program z nástěnky, bohužel rozmazaně a už se mi do jídelny nechce tak si zkusim vzopomenout.

Před snídaní na děti čekala Kubovo brutální rozcvička, naštěstí nebyla -pro děti. K snídani jsme měli neskutečný mufiny s hořkou ale i s bílou čokoládou, který se hrozně drobily, ale všichni si s nimi poradili. Potom proběhl rychlý úklid chatek, vůně ze smradlavýho hadru probudila i ty nejunavenější. V některých chatkách proběhl nevídaný letecký den (vyházení všeho bordelu doprostřed chatky a následný úklid a srovnání do poliček). To se nečekaně ukázalo jako velice efektivní. Následovala běhací hra nad kadiboudama v lese a skládání sousloví.

K obědu jsme měli vynikající slepičí vývar a super mastnou bombu -> plněný bramborový knedlíky se zelím. Stejně tak, jak si nepamatujeme jídlo, nepamatujeme si ani den kdy jsme nebyli přežraný. Co bysme dělali bez našich šéf kuchařů Pepy a Esmičky...

Polední klid nebyl klidovým, jelikož cukr z mufinů ještě dostatečně nevyprchal. Proto jsme se šli zchladit, vypustit trochu energie a vypotit ten přebytečný cukr ze snídaně. Na odpolední hru jsme museli jít 20 minut v tom hroznym horku! Ale pak už to bylo v lese dobrý. Pamatování si obrázků dělalo mnoha Einsteinům problémy.

Do zlatova upečený brambory s kyselou okurkou k véče vykompenzovala čekání na stanovišti.

Po táboře se povídá, že bude diskoška zítra, protože by v pátek mělo pršet. Co by se stalo kdyby byla a zrovna by pršelo?! Žádnej ploužák a táborová pusa by už hold letos nebyla. Noa. Zbývají už jen 2 dny a někteří z nás už začínají mít z této informace úzkosti a deprese.