5. Den
5.den
,,Mistře a nějaký nepovedený obraz …. byste tam neměl ???“
,,Jak, nepovedený obraz ??? Já jsem akademický malíř, já maluji jen to, co umím.“
……………………………………………………
Takže:,,Jak, seznamy oddílů ???“ Já jsem akademický spisovatel, já přenáším perem naše dění zde na papír.“
Řeknu programovým nebo hlavasovi, ať vám to tam načrtnou …….
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Po dvou free dnech jsme se vrátili zpět do naší školy v Bradavicích. Harry se měl rovněž dostavit, ale ujel mu vlak, a tak musel využít létající automobil, který však zcela neukočíroval a napálil to do Vrby mlátičky, která roste na školních pozemcích. Museli jsme mu tedy pomoct, ale pár jsme jich také schytali ….. aaauuuuuuu, aaauuuuuu LLL
Bolestivé rány nám však pomohla zacelit neskutečná svíčková manželů Polreichových, kteří přepli na vyšší mód a po vánočce, buchtách s krémem a podobných jídlech k zobnutí začali vařit konečně něco k žr …. jídlu, po němž máte pocit, že jste se pořádně naštochli a jste cajk.
Poledňáček jsme opět užili na pohodu za asistence svěžího větříku a po něm už nás čekala jedna z delších tras, protože bylo potřeba vypátrat a přemoci Baziliška, obřího hada, který byl vypuštěn z Tajemné komnaty. Jeho pohled totiž způsobuje zkamenění a to se nám tak úplně nehodí. Po zneškodnění Baziliška jsme mu vyrvali zub, jehož jed je tak silný, že má moc zničit předměty začarované černou magií. Přesně tento artefakt se u nás v táboře čar a kouzel nacházel. Deník Toma Riddla. Na první pohled se jevil obyčejným, ale byl očarován magií nejčernější, první ze sedmi viteálů Lorda Voldemorta. Do každého z nich je uložena část jeho duše a kolikrát svou duši rozštěpí, tolik získá životů. S pomocí Harryho jsme viteál probodli a přiblížili se k poražení Pána Zla.
No sedření jak koně, co vám budeme povídat …. ale duo z kuchyně opět nezklamalo a vpustilo nám do žil novou energii. Tentokrát vytáhli kalibr z nejtvrdších – jídelnové rizoto sypané sýrem a obkládané okurkou poopicovkou. Zde byla všechna slova chvály zbytečná a dostalo se jim ocenění nejvyššího …. vše se zdláblo takovým způsobem, že přímo na ně dva nezbylo ani zrníčko rýže ….. nemůže být vyšší pocty pro kuchaře !!!!
Hele, asi vše pro dnešek …. malililinko dosedá únava, ale určitě ne z péče o ty andílky … vždyť je znáte …. jsou přec vaši.
Tak zítra …. zdarec ….. zdraví celý Hradec