11. Den
11. den
Další slunný pozdrav všem J
Na počasí taková všelijaká středa začala poklidným budíčkem a od rána bylo cítit ve vzduchu lehké napětí, bo celotáborové bodování nám bylo již od včerejška zatajeno, tudíž netušíme, jak na tom nyní v reálu jsme (zajisté se nenajde žádný Hujer, který to dítkům, mobilem disponujícím, vykecá) a musíme jet až do pátku na pokraj svých sil.
Že bychom si zrovna hrábli na dno sil v dopolední soutěži, to se říct nedalo …. no, je to hned vedle luštění 13. komnata mnohých táborníků …. jj, je to buzola ……. a tak i tento rok jsme se dočkali pěti oddílů směřujících na trase doprava a jednoho oddílu, který se s hrdostí sobě vlastní vydal doleva. Po dojití oněch pěti oddílů do cíle, jejich vyluštění cílové šifry a odchodu do tábora, kdy stopkám na mobilu již skoro nestačil přednastavený ciferník od výrobce, jsme byli nuceni zavolat vedoucímu doprovázejícímu doleva odbočený oddíl a stačila pouhá dvě slova:,, Jdete obráceně !!!!“““ Během pár minut jsme měli onen oddíl v cíli a jejich výmluvné obličeje signalizovaly něco v tom duchu jakože:,, To ne já, to on šteloval buzolu.“ Ale jo, zaluštili si a bylo dobře J
Pomalu finišujeme i s vybíjenou a pexesem, když dnes jsme shlédli další urputné boje, kdy nikdo nikomu nic nedaroval.
Bříška dnes byla k obědu naplněna vynikající kuřecí čínou s rýží. Poledňák opět ubíhal na pohodičku, a když už jsme si v jeho závěru chystali vercajk do lomu, přišel takový slejvanec, že lom ani nebyl zapotřebí. Vzduch se vyčistil, a tak jsme rovnou vlétli na další soutěž.
V našich televizních stanicích nám někdo nastražil ostré hroty, abychom se nemohli dostat k našim přístrojům a vysílat do celého světa ty naše úžasné pořady. Všechny cesty se nám povedlo vyčistit a zprůchodnit, tak můžeme vesele pokračovat.
Tož za dnešek asi vše …. a ráno už můžete strhnout ze zdi první samolepku trpajzlíka (kdo nemá, ať si tam dá třeba rozžvýkané žvýkačky), a až strhnete třetí, tak jsme doma ………… čusííííííííííííííííííííík J