Slovíčko na úvod
Přeji krásný nedělní večer všem
dovolte mi, abych jako každý rok usedl k počítači a začal psát z našeho malebného tábora. Malá změna tu oproti jiným rokům bude – píši poprvé a naposledy. Uplynulé roky jsem vás zásoboval děním, příběhy a událostmi, které jsme zde prožívali. To vše z pozice programového vedoucího. Léta běží a já se posunul na pozici hlavního vedoucího (a to jsem začínal jako prvňák na táboře v Krásné u Aše a vidíte, kam se lze za 30 let propracovat ….. tak ať vaše ratolesti také ,,tvrdě“ dřou na táborech jako já a třeba někdy ….. J)
Na pozici programových jsou zde letos rovněž naši odchovanci Vaci & Simon, kteří budou určovat po celých 14 dní chod našeho tábora z pohledu programu, takže jim rovněž předám ,,notebookové žezlo“ a informovat vás už budou každý den přímo oni osobně. To víte, jako hlavní mám mnoho dalších povinností – bodovat chatky, nabádat děti ke kázni a pořádku, odvážet zbytky a vše sledovat ostřížím zrakem, aby se tu měly vaše dětičky dobře a vy jste byli v klidu a pohodě, že je o ně krásně postaráno. To ale mnozí z vás vědí a důkazem toho jsou děti, které s námi jezdí od 1. třídy, letos vycházejí ze základní školy a nevynechaly ani jedinkrát náš tábor.
Mám na vás dvě obrovské prosby: mobily a balíky.
Mobily: Včera jsme zjistili, že ,,pár“ telefonních kousků tady je a hned jsem dětem vysvětlil, že tyto přístroje na tábor nepatří. Vysvětlím vám to stejně jako dětem – každé dítko je zde skrze někoho z nás dospělých a na nás kontakty máte a rovněž z minulých let víte, že můžete kdykoliv zavolat a se svou ratolestí mluvit, pokud nejsou někde na soutěži mimo tábor, nebo pokud z jejich úst nezazní ta fantastická věta.,, Řekni mámě, že teď na ni nemám čas, protože jdeme něco hrát!“
Dalším důvodem je ztráta nebo rozbití, kdy my absolutně nezodpovídáme za tyto nelevné přístroje.
A focení zažitků ??? Máme zde skoro profifoťáka, který má tu krabičku neustále na krku a vaše ratolesti vám cvaká a každý večer je budete mít na stránkách. Po táboře si to mohou dát dětičky na své ,,facebuky apod.“
Domluvil jsem se s dětmi, že je mohou mít u sebe (eventuelně je odevzdat do úschovny spolu s penězi, které od dětí vybíráme a dáváme jim je při koupání v lomu, aby si mohli něco koupit v kiosku, nebo při pobytu na celodenním výletu), ale už nebudou mít možnost si je opětovně dobít. Máte rozumné sviště a všichni souhlasili, tak ……….buďte také rozumní. A mé číslo z táborových stránek je vám k dispozici J
Balíky: Tak jsme se minulý rok dozvěděli, že jsme zde za existenci tohoto tábora, trhli rekord v počtu přijatých balíků. Lidičky, neblázněte !!! Jeden týden = jeden balík, to beru. Ale co my jsme předváděli minulý rok – paní pošťačka chodila do práce o hodinu dříve, aby stihla naložit všechny balíky pro naše děti. Její příjezd k nám na tábor doprovázelo vždy drhnutí podvozku auta pod tíhou těchto balíků. A to nemluvím o rozměrech těchto krabic, kdy jsme mnohokrát uvažovali o zapůjčení jeřábní techniky, aby se s některými balíky dalo aspoň cuknout. Balík nemá sloužit jako nástroj k dosažení toho, aby nám tu děti zvracely z brambůrek, obrovského množství bonbónů a jiných sladkostí. Dosáhnete akorát toho, že je jim špatně, bolí je bříška a nemohou zde normálně fungovat. Obsah takového táborového balíčku si představuji v podobě pár řádek na papíru, pytlík bonbónů, přičemž v těch pár řádcích bude určitě zmínka o rozdělení se s kamarády, nějaké to lízátko a malý pytlík něčeho na chroupání…..a třeba malého plyšáka. Skutečně dávat do balíků 3x 2L Coca Coly, 6 pytlů s chipsy a půlku cukrárny, není dobrý nápad.
Tož za mne asi vše. Přejte nám krásně počasí, dobrou náladu a ať se vaše děti dobře baví.
A ještě poprosím – poslat dítku obden jeden pohled, kde se ho zeptáte, jak se má, co dělá, jak si stojí v soutěži, jestli baští ….. to je činnost na 5 minut. Pro nás utěšit dítě, které za celý tábor nedostane ani řádku, je na mnohem delší dobu a zářez v jejich dušičce na ještě delší čas.
A také chtějí hltat vaše mailové vzkazy, tak šup sem s nimi.
Berry