9. den
Druhé pondělí odkrojeno z našeho 14 denního tábora, tak pojďte juknout pod pokličku, co jsme dnes všechno zažili.
Ráno by se dalo okomentovat hláškou z Rákosníčka: ,, Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet……..“. Když už máme za sebou tropy, bouřky, tak ráno to vypadalo, že nám tu sněží, jak byla mlha hustá. Ale opět se potvrdilo pravidlo – čím hustší mlha, tím větší vedro, protože odpolko už zase bylo tropické. Ihned po snídani jsme využili chladnějšího počasí a vydali se na delší pochod, abychom dorazili do Gil´eadu. Byli jsme vpouštěni po jednotlivcích do lesa, kde byly rozházeny papírky různých hodnot (1 km, 2 km, 5 km, 10 km) a každý se mohl vrátit pouze s jedním papírkem. To celé se opakovalo pod dobu 60 minut a poté se vzdálenosti sečetly. Oddíl s nejdelší vzdáleností byl brán jako vítěz. Bohužel jsme po celou dobu měli nemilou společnost v podobě dvou Ra´zaků, kteří zjistili přes všechny šifry a naše utajení, že jdeme ve stopách Eragona. Každý jejich dotek byl tak paralyzující, že zasažený jedinec upustil lístek s předepsanou vzdáleností a vrátil se s prázdnou.
Síly jsme opět načerpali skrze mleté koule v rajské s těstovinami a po poledňáku nás čekala koupajda. Po opadnutí toho největšího vedra vypukla další soutěž, kde to bylo o náhodě a štěstí, jelikož jsme měli k dispozici 6 stanovišť, která ukrývala indicie k odemknutí komůrky s vězněnou elfskou princeznou. Indicie jsme vypátrali, ale k princezně jsme se ještě nedostali, takže v tom asi ještě něco bude, viz.....
„Milí zachránci,
pokud jste se dostali až sem do mé cely, musíte mít obrovskou vůli mi pomoci. Bohužel toto je první krok k tomu, mě osvobodit. Ra’zakové si dávají velkou práci s tím, jak mě ochránit pomocí svých temných kouzel, aby mě nikdo kromě nich nemohl propustit. Musíte splnit několik posledních překážek, které brání srdce ra’zaků, jež musíte zničit. Jen tak mě osvobodíte. Mám málo sil, při životě mě drží jen elfská síla kouzel. Pospěšte si.
princezna Aria“