9. den
5. 8. 2012
Ahoj moji rodičové,
vstával jsem k rybí pomazánce s čajem a to už mě mělo napadnout, že dnešní nejen začíná na NIC, ale taky tak bude pokračovat L
V satelitu nás čekala zpráva od mimozemšťanů, no jenže to byli hvězdičky poseté na papíru a to teda nás nenapadlo, že ze včera ta zpráva za poctu mimozemšťanovi (které jsem absolutně nerozuměl, tak jako ostatní) tak ta zpráva, jo. To byl klíč k luštění hvězdné oblohy. Přiložili jsme náš proužek papíru = klíč a četli písmena u hvězdiček. No a celé to dohromady znělo jako magoriát, ale nakonec to tet dalo. No a co to bylo? Složit TANGRAM, jo nevíte co to je, já už jo. Barevné trojúhelnky a čtverec z kterých jsme složili tvar šipky nebo lodě. Jo fuška to byla, hlavně že jsem nemusel běhat. Původně jsem si říkal tedy, jé super nebudeme běhat. Jenže dopoledne jsme měli lážo plážo, jen mozek se nám málem uvařil. Ale po poledním klidu to začalo.
Měli jsme v satelitu zprávu číslo dvě, kterou nám pomohli vedoucí rozluštit. A co říkala, snad abych ani nemluvil. Prý najděte na mapě dva vrcholky – Poštovní vrch a Hořina. Pomocí azimutu jsme udělali průsečík. Průsečík byl totiž bod, kam jsme museli vyrazit a vyčistit něco o Mayské civilizaci. Což o to, průsečík jsme našli. No jenže tam nás čekal vědomostní úkol a po vyplnění odpovědí na otázky jsme získali pouze část informací. Tak nám předal na stanovišti vedoucí další azimuty a my museli pokračovat. Jo jo jo pokračovat po svých a nebyla to žádná legrace. Čekali nás další čtyři úkoly a dalších několik kilometrů. A tak mám nožky uťapané a bolavé. Dnes už ani náhodou mě nikam nedostanou. Teda na večeři se těším, paňáč mě čeká krupicová kaše.
Takže já vám přeji klídek ode mě a rodičové, držte mi palce ať zítra nikam nemusím běžet.
Přeji dobrou noc.
Váš táborník