8. den
4. 8. 2012
Ahoj moji rodičové,
probuzení proběhlo lépe než doma, vyspal jsem se do růžova a s úsměvem jsem posnídal kakao a vánočku J no jako o vánocích přeci. Poté jsem se s oddílem vydal postavit SATELIT, protože stavební povolení máme vyběhané. SATELIT se nám povedl, dokonce máme i počítač k příjmu zpráv od mimozemšťanů. Vždyť koukněte na fotky „tak co tomu říkáte?“ napište mi, jak se vám líbí naše satelitní výrobek. Než přišel čas oběda, museli jsme uctít památku zesnulého mimozemšťana, který nám přivezl zprávu z planety Brutux. Jo a víte, jak jsem se u toho zapotil. Museli jsme si spojit ruce, pomocí šátků (šátky mají různé barvy, podle oddílu). Náš nejlepší vedoucí nám vsypal posvátný popel do rukou (no a víte co, byla to mouka – snad hrubá nebo co). A náš úkol zněl, být co nejrychleji v lomu a přinést co nejvíce posvátného popela. Já jsem si příliš nevěřil a po startu se potvrdilo moje tušení. Popravdě to celkem nikdo neměl jednoduché. Nehledě na to, že když můj soused zakopl, už jsem nemohl téměř nic dělat. Přesto se nám podařilo skoro 200g dopravit k lomu a poctít památku mimozemšťanovi. Tam nám předal zprávu, které vůbec nikdo z nás nerozumí. Je to proužek a nesmyslně písmena s čísly. K čemu nám to bude, to tedy vůbec netušíme, jsem napnutý, co nás čeká.
Gulášek k obědu mi spravil chuť a tak jsem se na chvíli uložil ve svém pelíšku. Polední klid byl delší než jindy, ale brzy jsem pochopil proč. Navštívili nás šermíři, jo jo jo to byla parádička. Bojovali a pak nás pustili se podívat na všechno, co měli sebou. Zkusil jsem si brnění a taky meč, palcát a prostě všechno jsem si vzal do ruky. Byli úžasní a dovolili nám téměř všechno. No já se páni pobavil. Škoda, že brzy odjeli. No, abychom se snad nerozdováděli, museli jsme vyhledávat stopy po táboře. Šlo o to, že prý nám zvěř poleze do satelitů a mi bychom měli rozeznat, kdo se u našeho satelitu pohybuje. Jo žádná legrace to nebyla. Vedoucí měli u sebe stopy zvěře místních lesů a byli po celém táboře poschováváni. Byla to legranda, ale odhad čí je čí stopa nebylo snadné.
Už si půjdu lehnout a připravit se na další den tak tedy rodičové, držte mi palce. Přeji dobrou noc.
Váš táborník